VETERINÁRNÍ PÉČE
-nemoci
Výběr správného veterináře
V zájmu co nejlepšího ošetření nemocného králíka, je zapotřebí vyhledat toho správného veterináře. Ovšem ne každý veterinář, který se dobře vyzná ve své práci u psů a koček, je také kompetentní specialista v případě králíků. Zeptejte se tedy předem a také si zjistěte u jiných chovatelů, kterého veterináře ve vašem okolí navštěvují. V případě vážné změny zdravotního stavu, může být výběr toho pravého veterináře otázkou života a smrti. Aby jste se hned ze začátku vyhnuli zdravotním potížím, je třeba králíčka pořídit u chovatele, jehož chov je kvalitní a prostý genetických vad. Rovněž by jste se měli zeptat jakou stravu mláděti chovatel podával. Při krmení nekvalitními obilnými směskami jsou mláďata více náchylná k přemnožení kokcidií.
Kdy navštívit veterináře?
První preventivní prohlídka by měla proběhnout ihned poté, co si králíčka přinesete domů. Veterinář zvíře prohmatá, poslechne srdce, zkontroluje chrup, váhu, uši, prohlédne oči....
Prevence je důležitá, proto je vhodné veterináře navštěvovat pravidelně alespoň 1x ročně. S přibývajícím věkem samozřejmě chodíme na kontroly častěji.
V čem králíčka k veterináři dopravit?
Doprava je pro králíčka častokrát velmi stresující. Pro pohodlný převoz nejlépe poslouží přepravka. Ve zverimexu jsou nabízeny přepravky speciálně pro králíčky. Doporučím však klasickou přepravku pro malá plemena psů a kočky (jsou prostornější).
Králíka do přepravky zaručeně nenutíme násilím. Nejlepší je, když přepravku položíme do uzavřené místnosti a počkáme, až si do ní králíček sám vleze. Dobře k tomu může posloužit i lákadlo ve formě pamlsku.
Jak poznám, že je králíčkovi špatně?
Zdravý králíček přijímá potravu, bobkuje, čůrá, je aktivní, běhá vesele po bytě a nekrčí se schovaný v kleci. Jestliže něco takového u zvířete zpozorujete, tak toto jsou první ukazatele, že zkrátka není něco v pořádku. Pokud králíčka chováte již delší dobu, tak zaručeně poznáte, že tu prostě něco nehraje.
Bobky a příjem potravy
Musíte mít stále přehled o tom, zda ušák potravu přijímá a vylučuje. Už pár hodinová hladovka způsobuje zpomalení peristaltiky (pohybu) střev. Pokuste se ušákovi nabídnout jeho oblíbené pamlsky. Jestliže však i toto odmítá, musíte začít s dokrmováním injekční stříkačkou a co nejdříve navštívit veterináře.
Bobky mají mít správně tvrdý kulatý tvar. Pokud je stolice řidší, či dokonce průjmovitá je na čase nastavit dietu (pouze seno a voda). V pořádku není ani nadměrné vylučování vánoček. Tyto problémy vznikají hlavně při rychlém přechodu na novou šťavnatou stravu. Jestliže se tyto stavy vracejí navštivte vet. a sebou si vezměte pár bobků králíka na případný rozbor.
Moč
Častokrát jsem měla zděšené telefonáty od nových majitelů mých odchovů, že králíček čůrá krev. Není se čeho bát, protože králičí moč může mít barvu od slámově žluté, oranžové, hnědé až úplně rudé. Samozřejmě vždy v souvislosti na přijmuté potravě.
Moč dokáží hlavně zbarvit bylinky obsažené v senu, nebo zelenina (mrkev, řepa..). Ve většině případů se tedy nejedná o krev!
Pokud přeci ano, tak by jste to na ušákovi zpozorovali při dalších zdravotních změnách jako je apatie, malátnost, nevolnost aj.
Očkování
Každý králíček by měl být v první řadě očkován proti králičímu moru a myxomatóze. Přenáší je hlavně hmyz, takže ikdyž má ušák trvalý pobyt v bytě, je třeba jej chránit. Nemoci jsou to smrtelné a dokáží porazit klidně celý chov králíků! Vůbec nejlepší, je roční vakcína jménem NOBIVAC, která oproti ostatním neobsahuje rtuť a hliník.
Zvíře očkujeme nejdříve v 10.týdnu života (králík musí být 100%zdravý). Z vlastní zkušenosti, ale doporučuji o pár týdnů déle. Myslete i na to, že očkování je celková zátěž pro organizmus a králíček by měl být alespoň jeden týden po očkování bez zbytečného stresu, kontaktu s jinými ušáky, cestování. Vzhledem k tomu, že se s hmyzem v zimě nesetkáme, tak se s očkováním začíná zpravidla na jaře, kdy hmyz začíná poletovat.
Cena očkování je individuální dle místa bydliště a veterináře. Často se pohybují od 350-450kč za jednoho králíka. Po očkování kontrolujte místo vpichu, nebo i jiné případné reakce na vakcínu (napuchlé oči, nechutenství, absces..)
KOKCIDIÓZA
Kokcidióza je jedno z vůbec nejčastějších onemocnění zakrslých králíků, která když není podchycena včas, snadno končí smrtí. Podotýkám, že kokcidie se běžně vyskytují v trávicím traktu králíčka a jsou prakticky neškodné. Problém však nastává, když se vnějšími vlivy začínají přemnožovat.
Příčiny vzniku:
-
změny ve střevní mikroflóře - častý problém týkající se hlavně nevhodné stravy. Právě levné, výkrmové, obilné granule častokrát obohacené ještě o léčiva mikroflóru doslova ničí. Granulky proto volte pouze bezobilné. Krmiva s léčivy králíka neochrání, naopak si kokcidie při stálém příjmu vytvoří odolnost. Léčba je pak velice složitá.
-
stres - honička se psem, přechod do nového domova, dlouhé převozy v autě, trvalá přítomnost navzájem si nevyhovujících králičích jedinců, u citlivějších králíčků i návštěva veterináře...
-
rychlý přechod na nové krmivo - právě jste zjistili, že strava kterou svému mazlíkovi dáváte je naprosto nevyhovující a chcete ji nejlépe ihned změnit. Bohužel nic nejde udělat ze dne na den. Staré granule postupně ubírejte a přidávejte ty vhodné, to samé platí i pro ostatní krmivo. Vše přidáváme postupně a po malých dávkách, které můžeme postupně zvyšovat.
-
nedostatečná hygiena
Nejohroženější skupiny- přenos:
Kokcídie se vylučují z trávicího traktu výkaly, dostávají se takto do podestýlky. Teplé a vlhké prostředí podestýlky, zejména pokud není dostatečně často vyměňována, je pak významných zdrojem nákazy.Vajíčka kokcídií jsou velmi odolná vůči vnějšímu prostředí (pro představu- jsou chráněna trojvrstevným obalem) i běžné dezinfekci (např.Savu)
Samotný dospělý jedinec může být pouhým přenašečem této zákeřné nemoci a tudíž je i ohrožením pro ostatní králíčky. Nejohroženější skupinou jsou mláďata, kdy snadno dojde k přenosu z matky na mládě. Velká náchylnost k onemocnění se udává až do 10.týdne věku, přičemž největší riziko je v období odstavu, a to proto, že králíčata přestávají být chráněna protilátkami od matky, které přijímaly při kojení. Onemocnět však mohou i dospělí jedinci u kterých dojde k nežádoucím změnám střevní mikroflóry a mnoho dalších příčin popsaných výše.
Projevy:
Nejčastější je střevní kokcidióza, která se projevuje sníženým příjmem potravy, přičemž králík sedí apaticky v rohu kotce a vrže zubama. Typická bývá naježená srst na ohlém hřbetu a králíček stále ubývá na váze. Bobečky mají zpočátku podobu „vánočky“, může se dostavit průjem, někdy bývá naopak zácpa. Stolice silně zapáchá. U dospělých králíků mívá onemocnění delší průběh, králík umírá na vyčerpáním organismu. Mláďata umírají rychle, není vyjímkou, že k úhynu králíčat dojde do 24 hod. , kdy králíček umírá v křečích.
Jaterní kokcidióza se vyskytuje spíše u starších králíků, příznaky mohou být podobné jako u kokcidiózy střevní. . Známky onemocnění se prokáží až při pitvě, kdy postižené játra na sobě mají bělavé uzlíky (v důsledku poškození žlučovodů kokcídiemi).
Léčba:
Pokud se nemoc nezachytí hned v počátcích, nemá léčba velkou naději na úspěch. Nikdy však kokcidie neléčíme, pokud si nejsme 100% jisti jejich přítomností. Preventivní přeléčení kompletně zničí zdravou střevní mikroflóru. Proto je na místě rozbor na kokcidie, kdy nasbíráme bobky během 3-5 dnů, které uložíme například do zavařovací sklenice. Je potřeba, aby bobečky zůstaly vlhké, proto je vhodné zvlhčit je pár kapkami vody a umístit je v zavřené sklenici do ledničky (cca 10-15 bobků). Následně odneseme trus k veterináři, který jej vyšetří sám, nebo odešle do laboratoře. Cena se pohybuje kolem 100-200kč.
Jestliže se kokcidie prokáží snažila bych se o nejšetrnější léčbu. Za sebe bych doporučila přírodní preparát Emanox PMX . Při opakovaných problémech je vhodné přípravky prostřídat, aby nedošlo ke vzniku odolnosti kokcídií vůči účinné látce. Samozřejmou součástí léčby by měla být hygiena ubikace.
Nejlepší je však vždy prevence a vhodná, vyvážená strava (vrbové větvičky a listy jsou výbornou prevencí). Mláďatům v novém domově bych doporučila preventivní rozbor vždy. Důležitá je stálá kontrola trusu a osobně bych nepodávala v prvním týdnu žádnou čerstvou stravu. Zásadní však vždy zůstává vaše rozhodnutí, zda se upřednostníte mládě od svědomitého chovatele, či zverimexu. V prodejních řetězcích jsou bohužel špatnými vlivy nakažena téměř všechna mláďata